Maroko

Magická země tisíce a jedné noci

Strávená doba: 6 dnů
Země: Maroko
Budget: cca 12.000 Kč/os.

Země s bohatou historií a kulturou, která vás okouzlí svou orientální duší! Vydejte se do Mediny, pokochejte se starobylou architekturou, odpočiňte si v oázách zeleně, osvěžte se mátovým čajem a udělejte si radost třeba kašmírovým šálem nebo batůžkem z pravé kůže. Způsob života je tu tak odlišný od toho evropského, a stejně tak vábivý k bližšímu poznání.

Pokud hledáte tip, kde strávit dovolenou za zdí hotelu a v klidu popíjet letní drink u bazénu, tak to vás musíme zklamat. Řídíme se heslem, že danou zemí nejlépe poznáme tak, když se ubytujeme u místních a sbíráme tipy na zajímavá místa přímo od zdroje.

    „Neutichající Marrakesh. Co vidět a na co si dát pozor.“ 

     

    KAM SE PODÍVAT?

    První zastávkou v Maroku bylo vnitrozemské město Marrakesh, kam jsme přiletěli z Bratislavy. Z letiště do města je to pěkný kus cesty, a pokud nechcete ihned zabřednout do smlouvání s místním taxikářem, využívejte hromadnou dopravu. Nasedněte na autobus č. 19. Vezme vás přímo do centra kolem hradbami obehnané historické části města zvané Medína. Vystoupit můžete třeba na největším a nejznámějším náměstí Djemaa el-Fna a dopřát si místní kuchyni na střeše zdejších restaurací. Hned přes silnici se tyčí Kutubíja Mosque, největší mešita v Marrákéši.
    Šťavnaté citrusu, koření všech barev, ručně tkané koberce, světélkující lucerny a lampy… Marocký trh Souk uvnitř Medíny je jednoduše řečeno bludištěm – úzké, klikaté uličky, někdy zastřešené, jindy v několika patrech nad sebou. Kvůli jejich šířce zde nepotkáte auta, zásoby obchodníci vozí na skútrech nebo se převáží na mulách. Koupíte tu snad vše, na co si jen vzpomenete.
    Uvnitř nebo v bezprostřední blízkosti Medíny můžete navštívit spoustu dalších památek. Zastavte se omrknout třeba Bahia Palace (zdobný palác z 19. století), El Badi Palace (ruiny královského sídla z 16. století), Bab Agnau (středověká brána Medíny, která pochází z 11. století, kdy bylo město založeno), Dar Si Said Museum (toto muzeum má impozantní interiéry).

     

    KDE SE SCHOVAT PŘED SLUNCEM?

    Letní dny jsou v Maroku neúprosné. A když už budete mít neutichajícího frmolu na ulicích tak akorát, přijďte si odpočinout do oázy ticha, bublajících fontán, do stínu exotických rostlin. Jardin Majorelle je jedna z nejkrásnějších zahrad v Marrákeši, ze které nebudete chtít odejít. V jejím modře nalíčeném pavilonu se také můžete dozvědět více o berberské kultuře. Vstup je zpoplatněn, ale dá se platit kartou, což je v tomto městě docela rarita.
    Pokud vás neodradí delší procházka, zajděte pak prozkoumat Menara Gardens. Z botanické zahrady s jezerem dohlédnete za dobré viditelnosti až na pohoří Atlas. Moc stínu zde ale nenajdete, tak se na tuto výpravu raději vydejte až v pozdních odpoledních hodinách.

    CESTOVÁNÍ DO OKOLÍ

    Výhodou lokace tohoto města je, že se můžete velice snadno dopravit vlakem do okolních měst. Nádraží mají hezké a moderní. My jsme se vydali na den do Casablanky. Můžete si připlatit i vyšší třídu, ale my jsme se spokojili s tou pro místní Marokánce a nechali se vést 3 hodiny k větrnému atlantskému pobřeží.

    UBYTOVÁNÍ

    Ubytování jsme si zarezervovali přes airbnb.com. Našli jsme si hezký pokojík u místních přímo v rušné Medíně. Ubytování tohoto typu se nazývá „Riad“ a jedná se o penzion koncipován do dvou pater se společenskou halou uprostřed. K dispozici jsme měli i společnou terasu s výhledem na celou Medínu, kde jsme si rádi vychutnávali snídani, či večerní dýchánek u zapadajícího slunce.

    PÁR DOBŘE MÍŘENÝCH RAD

    Jak možná tušíte – „jiný kraj, jiný mrav“. Maroko patří mezi ty méně ortodoxní a konzervativní arabské země, ale i tak není na škodu se řídit osvědčenými radami anebo je mít alespoň na paměti.

    • Rada 1: Smlouvání o cenách je zde prastarým rituálem, tak jako v ostatních muslimských zemí. Pokud se už zastavíte u některého ze stánků v Medíně, mějte raději dopředu promyšlenou maximální cenu, kterou nepřekročíte. Mají v oblibě smlouvat, a že jsou v tom opravdu dobří. Zmatou i toho největšího paličáka!
    • Rada 2: Ošacení pro ženy. Pokud nechceš, aby na vás ustavičně někdo civěl, raději si přibalte sukně minimálně pod kolena a trička bez ramínek raději nechte pěkně doma. Nic by se nestalo, ale vy se budete cítit komfortněji.
    • Rada 3: Městská doprava. Záleží na tom, ve kterém městě budete, ale za nás je nejlepší si přistavit taxi, když cestujete napříč metropolí. Cenu s řidičem vyřešte raději předtím, než vůbec do taxíku nastoupíte (to platí i u jiných služeb, které posléze nejdou vrátit, jako třeba henna na ruce).
    • Rada 4: Nedávejte najevo, že nevíte, kudy kam. V Medíně se snadno ztratíte a to místní lidé moc dobře ví a taky toho patřičně umí využít. Bezradný turista je ideálním cílem „ochotných“ průvodců, kteří následně svůj dobrý skutek chtějí náležitě peněžně odměnit. A pokud sháníte nějaké zboží, tak si můžete být téměř jisti, že vás zavedou ke svému známému, a dostanou za vás pár drobných jako provizi.
    „Pohoří Atlas, písečné duny, pevnost starých Berberů. Vzhůru na 3 denní roadtrip!“ 

    Ještě před naší cestou jsme si sedli k Airbnb.com a hledali, jak si naši dovolenou ozvláštnit. Spaní ve stanu v poušti? Bylo rozhodnuto! Ve smluvený čas nás nabrala dodávka s dalšími nadšenými turisty a vyrazili jsme přes pohoří Atlas směr pouštní dobrodružství. Jak jsme se vzdalovali od rušného Marakeše a projížděli horskými vesničkami, život tu začínal působit klidnějším dojmem. V této řídce osídlené části Maroka žijí etnické menšiny – zejména Berbeři (30 – 40 %).
    Navštívili jsme jednu z původních rodin Berberů, kteří se po většinu živí pastevectvím. Dům měli z hlíny a plný nejrůznějšími ručně tkanými koberci, které posléze prodávají na trzích ve městech. Nabídli nám mátový čaj (pozor, cukrem se tu nešetří!) a vyprávěli o zdejších zvycích a o komunitním způsobu života v místních osadách. A to by nebylo Maroko, kdyby na své pohostinnosti nechtěli vydělat. Dvě Francouzsky nás nakonec všechny vykoupili tím, že si odvezli 2 koberce.

    1. PO STOPÁCH GAME OF THRONES

    Co bychom byli za fanoušky této ságy, kdybychom se nepodívali do míst, kde Deanerys osvobodila otroky. Yunkai neboli správně Aït Benhaddou je berberská hliněná pevnost čtvercového půdorysu s věžemi v jednotlivých rozích.  Rozkládá se na kopci. Sloužila v dávných dobách jako úkryt pro celou vesnici před nájezdníky. Pro svoji jedinečnost, ucelenost a stupeň zachování byla v roce 1987 zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

    2. NA HŘBETU VELBLOUDA

    Na toto dobrodružství jsme se vydali z vesničky Merzouga v pozdních odpoledních hodinách kolem 19:00, když už se slunce pomalu blížilo k obzoru. Naše výprava čítala 10 členů, rodinku Američanů a naši maličkost. Vedl nás mladičký Berber oblečený do šatů s dlouhými rukávy a turbanem. Naučil nás jak správně tuto pokrývku hlavy uvázat. Prý by nás bez ní do vyprahlé pustiny jinak nepustil. Na hřbetu velblouda jsme strávili okolo 2 hodin. V průběhu naší cesty jsme zastavili, abychom si mohli vychutnat západ slunce a pak už velbloudí kroky směřovali k našemu cíli – táboru.

    Představte si, že uprostřed nekonečně vlnících se dun najednou uvidíte 11 bílých stanů – 5 po každé straně a jeden 2x tak velký v pozadí. Projdete dřevěnou brankou a vstoupíte na červené koberce spojující všechny stany. Celý prostor je osvětlen orientálními lampami, svítilnami a vy víte, že tato noc bude nezapomenutelná. Po tříchodovém menu, kdy jsme ochutnali místní berberské jídlo (např. tajine – dušená zelenina na různé způsoby), nás zavedli do noci a pod oblohou plnou hvězd jsme poslouchali berberskou živou hudbu. Stany byly vybaveny luxusně. Velkou manželskou postelí a dokonce každý stan měl vlastní koupelnu s tekoucí vodou. Ráno jsme se vzbudili tak akorát na východ slunce. Vyšlápli jsme si dunu a na vršku se usadili. Zážitek byl úplný, slunce vykouklo. Po dostatečném pokochání jsme se na velbloudech vydali zpět do Merzougy, kde čekala naše dodávka.

    3. OÁZA TINGHIT/TINERHIR

    Po většinu času naší cesty byla krajina kamenitá, pustá a místy zbarvená až do oranžova. Proto každá nuance bila do očí. A ta zelená dvakrát tolik! Oáza Tinghir je dlouhá neuvěřitelných 30 km a 4 km široká. Rozkládá se jihozápadně od Maroka. V její blízkosti se nachází soutěska Todra. Je to hluboce zaříznuté údolí v masivu Atlasu, kudy protéká říčka. Skály se tyčí do výšky 300 m, avšak dole je mezi nimi pouhých 10 m. Je to nevšední úkaz a v tak pusté krajině balzám pro oči.

    Ostatní články